Festival Bazaar: TRANSFORMABILITY / Willy Prager

Antimuzikál pro dobu, která nemá pevný bod.
délka představení: 45 min
jazykově bezbariérové

Antimuzikál bulharského tanečníka a umělce Willyho Pragera pro dobu, která nemá pevný bod. Flexibilita a dynamičnost jsou ideologií současnosti, před níž není úniku. Všechno se proměňuje - já, ty, herci, diváci i prostor, v němž se nacházíme. Trojice tanečníků a performerů převádí teoretický text bulharského filozofa a teoretika kultury Bojana Mančeva do podoby velmi specifického tanečního antimuzikálu.

Představení je součástí festivalu Bazaar 2017.

Transformability využívá strategie zábavního průmyslu a tematizuje způsoby, jimiž prezentujeme sami sebe v “divadle společnosti”. Jak tenká je hranice mezi ohroženou existencí a neohroženou sebeprezentací? Ve scénické adaptaci Willyho Pragera a jeho charizmatických kolegů se stává Mančevův text tanečním manifestem pošetilosti. Totální flexibilitu a mýtickou dynamiku mladého kolektivu dotahují do naprosté krajnosti, jež by byla mimo muzikál zničující.

„Tekutost, překračování hranic a nestabilita všeho druhu se stanou normou. (…) Schopnost metamorfovat a přizpůsobovat se bychom neměli chápat jako prosté souznění, ani jako neomezenou propustnost diktovanou rychlostí současných trhů. Transformabilita, schopnost se proměňovat, je spíše známkou trvalého odporu, odolnosti, která se odvíjí ze zkušenosti“.
Bojan Mančev, Transformability (The Body – Metamorphosis)

Otázky, které Pragerova inscenace přináší, se ovšem netýkají pouze ideologie flexibility v současné společnosti. Autor tanečního antimuzikálu se také ptá, jak se může text jako Mančevův esej Transformability, původně určený vzdělaneckým elitám, stát mainstreamovým obsahem pro běžného konzumenta. Je vůbec možné tančit filozofický text? A obecně: jak stavět mosty mezi tancem a teorií na základě pravidel mainstreamové kultury?

„Představení velmi věrně čerpá z Mančevova textu a vybízí k jeho dalšímu čtení. Vlastně by se dalo říct, že obě díla (text a inscenace) se nacházejí v plynulém dialogu. (…) Rezistence, která je nejpodstatnějším principem představení Willyho Pragera, otevírá jednu z možností svobody specifickými prostředky současného tance.“
Gina Serbanescu, liternet.ro

„Představení hledá vzájemnou prostupnost filozofie a tance a nachází ji v eseji filozofa Bojana Mančeva. Transformability se stává alegorií neutuchajícího společenského tlaku na to, abychom sami hráli a předstírali, a zároveň vytváří prostor, v němž společenské role můžeme opustit.“
Jasmina Založnik, dramaturgynew.net

Koncept/režie: Willy Prager (spolu se Sonjou Pregrad a Tianem Rotteveelem)
Hudba: Tian Rotteveel
Performeři: Sonja Pregrad, Iva Sveshtarova, ,Willy Prager
Premiéra: 13. 1. 2012, SophienSÆLE Berlin
Podpora, poděkování: Tanztage Berlin / Sophiensaele (koprodukce), HTZ Berlin, Bojan Mančev, Bulharský kulturní institut

Willy Prager je nezávislý umělec, absolvent Theatre-Studio 4xC v Sofii. Na bulharské Univerzitě v Plovdivu vystudoval Synthetic Stage Arts, na berlínské Universität der Künste vystudoval program Solo/Dance/Authorship. Je stipendistou Dance Web Europe a Theater Treffen Berlin. Jako performer spolupracoval s tanečníky a choreografy jako jsou Nikolay Georgiev, Ivo Dimchev, David Zambrano, deufert&plishke, Thomas Lehmen, Dalija Acin či Maren Strack. Za performanci Victory Day získal v roce 2013 na festivalu ImPulsTanz cenu diváků. Je spoluzakladatelem Antistatic – Festivalu současného tance a performance v Sofii (2007), Nomad Dance Academy (2005) a nadace Brain Store Project. K jeho představením vedle Transformability patří Prager Strasse, Game-a-porter, Egyptian Spring nebo The Victory Day. Řadu představení vytvořil kolektivně, často ve spolupráci s Ivou Sveshtarovou nebo Sonjou Pregrad.

Sonja Pregrad je umělkyně a performerka žijící v Berlíně, kde dokončuje program Solo/Dance/Authorship a v Záhřebu, kde se podílí na chodu interaktivního žurnálu TASK pod hlavičkou tanečního centra TALA. Vytváří také taneční performance na platformě programu Skype. V roce 2005 absolvovala dnes již neexistující European Dance Development Centre v Arnhemu, Nizozemí. Její poslední prací je Already made theater (s Ninou Kurtela a Igorem Kortugou pro Stamsund International Festival), s Willym Pragerem se podílí na představení Transfromability uvedeném na festivalech Tanztage a Tanznacht v Berlíně, bukurešťském Explore Dance, festivalu Locomotion ve Skopje, na festivalu ACT v Sofii ad. Spolupracovala s Isabelle Schad, Willim Dornerem, Monicou Gomis, KAtie Duck (kolektiv Magpie), Fredericem Giesem, KEren Levi, BAd Company, MArjanou Krajac, Aleskandrou Janevou aj. Je spoluzakladatelkou a organizátorkou záhřebské přehlídky Improspections, která propojuje performanci a improvizaci. Spolupracuje také s vizuální umělkyní Sanjou Ivekovič (figurovala v pracích „Practice makes a Master“/MoMA v New Yorku, ZKM Karlsruhe, AdK Berlin ad.).

Iva Sveshtarova je umělkyně a performerka narozená v Sofii. Absolvovala Theatre-Studio 4xC a Synthetic Stage Arts na Univerzitě v Plovdivu. Dokončila také studium choreografie a performance na Institut für Angewandte Theaterwissenschaft v Giessenu. V letech 2002–2006 pracovala jako performerka při Acto – Instituto de Arte Dramatica v Estareja, Portugalsko. V roce 2006 získala stipendium DanceWeb. V roce 2007 se připojila k sofijskému Бbrain Сstore Пproject. Zajímá se především o současný tanec a divadlo. Pracovala s režiséry a choreografy jako jsou například Nikolay Georgiev, Filipe Pereira, Galina Borissova, deufert&plischke, Thomas Lehmen, Ani Vaseva, Maren Strack, Anna Dankova, Verena Billinger a Sebastian Schulz. Jako tvůrkyně nebo spolutvůrkyně figuruje u představení Doing that thing again, Museum of Hygiene, Velocity Pumps, Cliché, Donna Clara, Mirror Phase, Transformation, Transfer. Iva Sveshtarova je spoluzakladatelkou Nomad Dance Academy a festivalu současného tance a performance v Sofii Antistatic.

Zvuk se pro mladého nizozemského skladatele Tiana Rotteveela odvíjí v procesu materializace hudby a jazyka, je ale i věcí čirého cítění. Vedle hudební praxe se Tian věnuje studiu choreografie na Universität der Kunste v Berlíně, kde se zkoumá kombinaci zvuku a pohybu jako jednu z uměleckých praktik. Tvoří elektroakustické kompozice, performuje v rámci rozšířených vokálních technik, elektronické hudby a tanečního pohybu. Po studiu hudební skladby v Holandsku (2002-2007) na Královské konzervatoři v Haagu a Hoegschool voor de kunsten v Utrechtu spolupracoval s různými orchestry (MAE-Ensemble, Rosa-Ensemble) a umělci, například s Davidem Hernandezem, Michaelem Schumacherem, Liatem Waysbortem, Chrisem Leuenberg, Diego Gilem a Igorem Dobrcicem. Připravuje také novou skladbu s Anjou Buller, Leou Martini a Dennisem Deterem. Tian Rotteveel se působí v Evropě a Jižní Americe.