Festival Bazaar: SOBOTNÍ BAZAAR 2. část

Ukázky chystaných představení.
délka představení: 210 min

SOBOTNÍ BAZAAR je pomyslným centrem festivalu Bazaar 2017. Ve dvou blocích ve Studiu ALTA čeká diváky celodenní přehlídka ukázek právě vznikajících scénických a tanečních projektů umělců z ČR, Polska, Německa, Izraele, Srbska, Slovenska a dalších zemí. Co o nás říká naše tělesnost, kým jsme z hlediska evoluce, jak se naše prožívání a paměť štěpí mezi realitu a virtuální světy, jaké utopie jsou dnes možné, jak se mění naše identita v setkání s druhým?

Oba programové bloky zakončí diskuse z cyklu RespondART, moderované Alicí Koubovou. Saturday Bazaar uzavře afterparty s DJ Johanou.

1. část: 14-18H
HAZARD ZONE / Marta Bichisao (IT), Zdenka Brungot Svíteková (SK/NO/CZ) a Sylvain Sicaud (FR)
KEEP CALM / Ufftenživot (CZ)
STEREOPRESENCE / Cristina Maldonado (MEX)
+ diskuze RespondArt s Alicí Koubovou

2. část: 18.30-22H
VE JMÉNU KAR / Markéta Jandová a Jitka Tůmová (CZ)
SIONISTICKO-SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA UGANDA: STÁT VĚCÍ BUDOUCÍCH / friendly fire (DE)
A DANCE IS A DANCE IS A DANCE / Agata Siniarska & Xenia Taniko Dwertmann
+ diskuze RespondArt s Alicí Koubovou
+ DJ Johana

---

VE JMÉNU KAR / Markéta Jandová a Jitka Tůmová
UKÁZKA / 15 min. / jazykově bezbariérové

Projekt Ve jménu KAR se zabývá tématem smrti jako součásti lidského života. Hlavním inspiračním zdrojem představení byla kniha Jiřiny Šiklové Vyhoštěná smrt, která poukazuje na smrt jako na tabu dnešní společnosti. Tvůrci ovšem nehledají tragický rozměr daného tématu, pokoušejí se ho nahlédnout s jinou, přirozenější a uvolněnější perspektivou. Zaměřují se na rituály, které s odchodem člověka spojujeme: pohřeb, pohřební hostinu, loučení.

Slovo kar znamená pohřební hostina, tedy událost, při níž se lidé setkávají, aby přemítali o duši, která opustila jejich svět. Při karu se jako při každé hostině uspokojuje lidský žaludek. To je přirozené i absurdní. Hostina sama je forma nabitá symbolickými významy a lze ji vnímat jako příkladnou společenskou metaforu.

Představení je v současnosti work in progress. Tvůrčí tým také postupně obohacují další členové. Nově se k projektu připojil akordeonista Aliaksandr Yasinski, jehož živá produkce dodává představení další rozměr. Cílem tvůrců je postupně najít finální podobu, která bude otevírat téma, před kterým mnozí z nás oči zavírají.

Námět: Markéta Jandová
Choreografie a interpretace: Markéta Jandová a Jitka Tůmová
Hudba: Aliaksandr Yasinski

Markéta Jandová je doktorandkou oboru Choreografie a teorie choreografie na HAMU. Její současný projekt Ve jménu KAR, na kterém spolupracuje s tanečnicí Jitkou Tůmovou, začal letní rezidencí ve Studiu ALTA. Zajímá ji interdisciplinární přístup k tvorbě s důrazem na audiovizuální média: aktuálně je to film, jenž jí otevírá nové perspektivy na taneční tvorbu. Účinkuje například v představeních Animal Exitus a Sniper‘s Lake kolektivu Spitfire Company.

Jitka Tůmová studovala v Tanečním centru Praha a úspěšně absolvovala v roce 2005. Následně pokračovala studiem na London Contemporary Dance School. Taneční zkušenosti načerpala především ve Velké Británi, kde spolupracovala se soubory Phoenix Dance Theatre, Phil Sanger Dance Company a Balbir Singh Dance Company. V sezóně 2014/2015 se stala členkou Pražského komorního baletu. Spolupracuje s choreografy Markétou Jandovou a Hanou Polanskou Turečkovou a vyučuje lekce současného tance.

Podpořili / poděkování: Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře, Studio ALTA

---

SIONISTICKO-SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA UGANDA: STÁT VĚCÍ BUDOUCÍCH (Založení ambasády v Praze) / friendly fire
UKÁZKA / 15 min. / v angličtině, němčině a hebrejštině

Dnes, přesně 100 let po bezmála nikým nepovšimnutém založení SIONISTICKO-SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY UGANDA se konečně otevírá její ambasáda v Praze. A při příležitosti festivalu Bazaar seznámí zainteresované publikum se svou historií, uměním a kulturou: „Lvi dějin se nechtějí probudit ze sna! Shlédněte tedy ke krtkům!“

SIONISTICKO-SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA UGANDA (SSRU) vzešla z vřavy první světové války roku 1917. Na malé části ugandského teritoria tím vzniklo útočiště pro všechny, kteří prchali z „temného kontinentu“ zvaného Evropa. Mezi lvy, dálavami savan a socialistickými kibucy vystavěnými ve stylu Bauhausu dnes leží stát, jenž je inkubátorem utopie tak, jako jím kdysi byla „staronová země“ Theodora Herzla. Nazývána svými židovskými i nežidovskými občany „státem věcí budoucích“ je SSRU entitou v prostoru i čase: na sklonku noci dějin a jejích nočních můr zjevuje se tato země spíš z budoucnosti než z minulosti. Existuje mimo čas v místě bez území, kam se v temnotě dnešních dní znovu skládají a uhnízďují pozapomenuté vize toho, co teprve přijde. Však popatřte sami – je to stát věcí budoucích!

friendly fire je kolektiv nezávislých umělců z Lipska, jehož zakládající členové jsou Melanie Albrecht, Michael Wehren a Helena Wölfl. Vytvářejí časoprostory, v nichž se probouzejí duchové, zvířata a monstra z minulosti a zbavují se pout. Otázky možných budoucností 20. a 21. století jsou v jejich tvorbě leitmotivem, který zkoumají na rozhraní faktů a fikce, archivu a halucinace. Ve svých pracích využívají různých formátů: divadelní performance, scénických přednášek, audioprocházek či intervencí. Vyvíjejí divadelní situace a experimentální rozhraní, které působí zároveň nepřirozeně a komicky, zábavně a rušivě i intimně a cize. Od podzimu 2015 jsou friendly fire součástí programu LOFFT Arts Development. Jejich poslední inscenací byla ZOOROPA (2016).

Tami Leibovits je choreografka, tanečnice, pedagožka a kostýmní designérka. Žije a pracuje v Tel Avivu. Zkoumá možnosti těla a obrazu v oblastech tance, performance a vizuálního umění. Od roku 2010 působí jako nezávislá choreografka, jejíž inscenace se uvádějí na festivalech v Izraeli i v zahraničí. Ve svých pracích transformuje „ikoničnost“ do syrové tělesnosti, pohybu, zvuku a světla. K jejím inscenacím patří THE CALLING (Curtain Up Festival 2016), THE HAPPENING (Curtain Up Festival 2015), This Is Europe (Opera Fringe- Mandel Center & Diver Festival 2014), God Is Measuring The World With A Compass ve spolupráci s Asafem Aharonsonem (MASH Festival 2012). V současnosti vyučuje na The School of Visual Theater v Jeruzalémě.

Dror Liberman je mladý izraelský choreograf a tanečník, člen souboru vizuálního divadla Clipa. V roce 2013 absolvoval haifskou Contemporary Dance School. Spolupracoval s řadou umělců a tanečních souborů, jako nezávislý choreograf uvádí i sólové práce. Kontinuálně se zabývá možnostmi „kulturního terorismu“ jako způsobu, jímž může umění fungovat v současnosti. Tvoří v pestré škále technik a uměleckých postupů. Protože se s každou novou inscenací snaží vytvořit nový způsob vyjádření, není snadné jeho práci přiřadit k jednomu stylu či žánru.

friendlyfire-friendlyfire.blogspot.de

Poděkování: LOFFT Leipzig, Machol Shalem Dance House, Jerusalem

---

A DANCE IS A DANCE IS A DANCE / Agata Siniarska & Xenia Taniko Dwertmann
WORK-IN-PROGRESS / 30 min. / v angličtině

A. a X. se znají už léta, ale nikdy nespolupracovaly jen jedna s druhou. Říká se, že si jsou podobné, asi by se pod to ovšem nepodepsaly. Fascinují je podobné věci, ale každá k nim přistupuje jinak. Takže kde začít? A v jakém jazyce? Mají mluvit, řvát, nebo šeptat?

Co to vlastně znamená vést dialog (beze slov) na scéně?

Řekněme, že jsou dvojnice. Řekněme, že jejich spojení je ztělesněním rozdílu. Jaké představení chtěly odjakživa vytvořit? Co můžou udělat (jedna) pro druhou a pro druhé? Co znamená spolupráce? Pracovat s druhým? Musí hrát jedna z nich starší ségru? A co když jsou dvojčata? Co když je obě adoptovali? Co by znamenalo, kdyby jedna byla bohatší a druhá slavnější? Představme si, co všechno by spolu mohly dokázat. Kdyby se měly provdat za svoje nejdůležitější inspirační zdroje, největší úzkosti, nejneodkladnější neodbytnosti, největší problémy, osobnostní vady, nejdůležitější otázky, jak by vypadaly jejich děti?

Koncept a performance: Xenia Taniko Dwertmann, Agata Siniarska

Agata Siniarska využívá rozmanité scénické formáty od performance přes umělecké akce, přednášky až po videoart ad. Vystudovala choreografii a v současnosti se soustřeďuje na volné formy feministických studií, kultivuje svoji touhu psát a vyjadřovat se verbálním kódem i prostřednictvím audiovizuálních médií. Je jednou ze zakládajících členek kolektivu female trouble, volného uskupení zabývajícího se tématy jako identita, tělo, feminismus, rozkoš, (po)tvrzení a láska. Holduje světům fikce, zkoumá kulturní narativy, do nichž instaluje sebe samu jako rétorický nástroj. Ke každé své aktivitě přiživované energií hluboké teoretické zdrženlivosti přistupuje s vášní a intenzivní fascinací, což jí přináší mimořádná dobrodružství.
cargocollective.com/agatasiniarska

Xenia Taniko Dwertmann je berlínská choreografka, performerka a spisovatelka. Je členkou volného kolektivu female trouble a spoluzakladatelkou veřejné platformy VULVA CLUB, která klade důraz na společenské aspekty feminismu a queer kultury pro dočasné komunity. Ve svých pracích se zaměřuje na formy spolupráce a choreografii jako uměleckou strategii vztahovosti. Většina jejích prací využívá náročné formy fyzického a myšlenkového paradoxu. V poslední době se věnuje tématům jako péče, pohostinnost, udržování a dalších forem neproduktivní fyzické práce. Studovala filozofii a politiku v Lipsku a Paříži, v roce 2016 absolvovala obor Tanec, kontext, choreografie na HZT v Berlíně. Spolupracovala s mezinárodně uznávanými umělci jako např. Aniou Nowak, Julií Gladstone, Hanou Lee Erdman, Roni Katz, Miriam Kongstad, Julianou Weber, eufert & plischke a dalšími.

---

DISKUZE Z CYKLU RespondART VEDENÉ ALICÍ KOUBOVOU II.

Alice Koubová je vědeckou pracovnicí Filosofického ústavu Akademie věd a přednáší na Akademii múzických umění v Praze. Orientuje se především na témata performativní filosofie, post-fenomenologie, filosofie tělesnosti a etiky. Je autorkou knihy Self-Identity and Powerlessness (nakladatelství Brill ) a dalších knih a odborných článků v uvedené oblasti. Kromě tradiční filosofie vede kurzy a organizuje dílny na pomezí filosofie, uměleckého výzkumu a autorské performance. Je držitelkou ceny Josefa Hlávky, ceny Libellus Primus a prémie Otto Wichterle.

Projekt RespondART podpořil Česko-německý fond budoucnosti v rámci projektu Česko-německé kulturní jaro. Česko-německé kulturní jaro 2017 je přeshraniční kulturní iniciativa Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, Goethe-Institutu v Praze, Česko-německého fondu budoucnosti a Českých center v Berlíně a Mnichově ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky

friendly fire - Zooropa Markéta Jandová & Jitka Tůmová RespondArt podpora RespondArt podpora friendly fire podpora friendly fire podpora