Festival Bazaar: ČERNÁ ZEM POHLTÍ TOHO, KDO ODSTOUPÍ ZRÁDNĚ! / Mladinsko Theatre & Oliver Frljić

délka představení: 75 min

Událost sezony a slavnostní otevření festivalu! Radikální inscenace Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně! je jako vyčítavý nářek nad ztrátou občanské a umělecké svobody. Nekompromisní divadlo jako rána na solar. Enfant terrible postjugoslávského divadla Oliver Frljić konečně v Česku! Uvádí Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře ve spolupráci se Studiem Hrdinů.

Představení je součástí festivalu Bazaar 2017 a koná se ve Studiu Hrdinů. Hraje se ve slovinštině s českými a anglickými titulky. Vstupenky lze pouze koupit a nikoli rezervovat. Předprodej není dostupný na pokladně Studia Hrdinů, prosíme využijte online prodej. Děkujeme za pochopení.

Někdejší Jugoslávii rozvrátila občanská válka a rozdělila ji na několik politicky a historicky zjizvených zemí. Chorvatský režisér Oliver Frljić se s dějinnou skutečností vyrovnává explicitně. Jeho inscenace je obžalobou i humanistickým manifestem, v němž se vzájemně proplétají osobní a historická dramata. Představuje zápas a děsivý rituál, kde jedna vražda plodí další a slouží jako jasná upomínka toho, že Evropa je ještě stále nasáklá krví tisíců zmarněných životů.

Herci předvádějí zničující, neúprosnou a šokující realitu. Válečné události a politická traumata vybízejí k univerzálním otázkám o hranicích umělecké a společenské svobody, osobní a kolektivní zodpovědnosti, tolerance a stereotypů. V divadelním rámci Frljićovy hry se citují příběhy z rozpadu Jugoslávie, ostatně i název představení je citátem posledního verše někdejší jugoslávské hymny.

Soubor slovinského divadla Mladinsko tvoří balkánští herci, pro něž je téma představení osobní záležitostí a také věcí vlastní umělecké zodpovědnosti. Extrémní bolest a utrpení, nepřiměřená radost, bezuzdná nenávist, pláč k neutišení – to všechno se děje nad únosnou mez. Smyslem ovšem není teatrálnost a iluze, nýbrž přímočaré sdělení až na dřeň.

„Inflace smrti, neustálé opakování neopakovatelného, jen slouží ke zdůraznění divadelních mechanismů. A ty jsou jen reprezentací nějaké vnější skutečnosti. Já se ovšem se svou nutkavou snahou inscenovat kolektivní smrt snažím ukázat, kam až mohu při scénickém ztvárnění smrti a v divadelní reprezentaci obecně zajít. Opakování smrti, které se na jevišti děje v téměř pravidelných intervalech a po níž performeři zase vstávají z mrtvých, obnažuje mechanismy divadla a jeho fikce. Tím překračují jejich účinek a působí skutečný vnitřní otřes.“
Oliver Frljić

Režie: Oliver Frljić
Hrají: Primož Bezjak, Olga Grad, Uroš Kaurin / Blaž Šef, Boris Kos, Uroš Maček, Draga Potočnjak, Matej Recer, Dario Varga, Matija Vastl, Romana Šalehar (přítomna v nepřítomnosti)
Text: vznikl na základě improvizací herců
Dramaturgie: Borut Šeparović, Tomaž Toporišič
Scénografie, kostýmy, výběr hudby: Oliver Frljić
Asistent režie, choreografie: Matjaž Farič
Zvukový design: Silvo Zupančič
Světelný design: Oliver Frljić, Tomaž Štrucl
Světelný design (zájezdy): David Cvelbar
Stage manager: Urša Červ
Produkce: Mladinsko Theatre
Poděkování: Slovinská ambasáda v Praze

Oliver Frljić je jedním z nejuznávanějších režisérů ze zemí bývalé Jugoslávie. Působí jako divadelní teoretik, performer, herec a za svou práci obdržel řadu ocenění. Studoval teologii a filozofii, absolvoval režii na záhřebské Akademii Dramske Umjetnosti. Upoutal na sebe pozornost řadou autorských projektů a radikálních nových interpretací klasických her. Se svými provokativními inscenacemi boduje u publika od Ljublaně přes Bělehrad, Düsseldorf, Krakov až po Vídeň. Podařilo se mu probudit vzrušenou debatu o současné divadelní cenzuře v Chorvatsku, ve Slovinsku otevřel bolestivé téma tzv. Izbrisani, obyvatel bez občanství, a v Polsku rozvířil diskuzi o podílu Poláků na holocaustu. V letech 2014–2016 byl ředitelem chorvatského Národního divadla Ivana pl. Zajce v Riece, které vedl s důrazem na aktivní reflexi sociální reality, ve které divadlo působí.

Divadlo Mladinsko bylo založeno v roce 1955 jako první profesionální divadlo pro děti a mládež ve Slovinsku. V průběhu 80. let se postupně proměnilo ve scénu, která kombinovala interdisciplinární přístup s divadelním výzkumem a tematizovala také politickou subverzi. Dnes je známé pro širokou paletu progresivních přístupů mladých režisérů i pro specifický fenomén „kolektivní energie“ opírající se o divadelní principy Petera Brooka, který nespočívá v hierarchickém režijním uspořádání, nýbrž na rozvíjení potenciálu v rámci herecké laboratoře propojující individuální možnosti s kolektivním autorským přístupem.

en.mladinsko.com
Děkujeme za podporu Ambasádě Slovinské republiky v Praze.

Foto: Nada Žgank