BLUDIŠTĚ SEZNAMŮ / Martin Smolka a Jiří Adámek

Ztišená opera. Pocta Umbertu Ecovi.
délka představení: 75 min

datummístvstupné 
PO 27.11. 2017 20:0073300 / 200,- Kčkoupit a rezervovat
ST 29.11. 2017 20:0073300 / 200,- Kčkoupit a rezervovat
ČT 30.11. 2017 20:0073300 / 200,- Kčkoupit a rezervovat
Mluvená opera, která se skládá z výčtů, seznamů, katalogů a rejstříků počínaje těmi nejznámějšími jako jsou abeceda či Mendělejevova tabulka chemických prvků. Seznamy můžou působit všedně, ale i závratně, když dojde na fantastická imaginární města podle Itala Calvina nebo obrazy, z nichž se skládá „nepochopitelný vesmír“ v magické povídce Jorge Louise Borgese. Hlavním inspiračním zdrojem byl pro tvůrce tohoto operního formátu ovšem Umberto Eco a jeho objemná kniha Bludiště seznamů.

NA TOTO PŘEDSTAVENÍ JE MOŽNÉ VSTUPENKY POUZE KOUPIT, NIKOLI REZERVOVAT. Koupit je lze online, na pokladně divadla (v hrací dny, hodinu před začátkem představení) nebo v prodejně Freshlabels Store (Panská 9, otevřeno každý den 10-20). Zbylé vstupenky budou k dispozici na pokladně divadla hodinu před začátkem představení. Děkujeme za pochopení.

Vzhledem k modrým zónám v okolí divadla doporučujeme využít placené parkování u Parkhotelu (5 minut pěšky od divadla).


Bludiště seznamů je nová verze opery, která pod názvem Sezname, otevři se! vznikla na objednávku festivalu NODO (Dny nové opery Ostrava), který pořádá Národní divadlo moravskoslezské a Ostravské centrum nové hudby. Za účasti orchestru Ostravská banda a sboru Canticum, v hudebním nastudování Ondřeje Vrabce, zazněla v původní verzi ve světové premiéře 26. června 2014 v divadle Antonína Dvořáka v Ostravě. V této podobě získala Cenu Divadelních novin za rok 2014. Přestože se s dalším reprízováním nepočítalo, mluvená opera bez postav i bez děje jednoznačně patří na nezávislou scénu. Proto ji skladatel Martin Smolka přepsal pro smyčcové kvarteto, harfu a klavír a Jiří Adámek s výtvarnicí Ivanou Kanhäuserovou vytvořili minimalistickou scénografii, která počítá s těsnou blízkostí diváků a účinkujících.

V hlavních rolích vystupují společně s kontratenoristou Janem Mikuškem herci-mluvci ze skupiny Boca Loca Lab. Ti jsou pod vedením Jiřího Adámka zvyklí na hudebně přesné pokyny, detailní práci s hlasem a dokonalou souhru rytmicky stylizované mluvy.

Představení je v češtině s anglickým překladem

Mluvci: Vendula Holičková, Bára Mišíková, Pavol Smolárik a Daniel Šváb
Kontratenor: Jan Mikušek
Hraje Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce ve složení Alexej Aslamas (housle), Ondřej Hás (housle), Matěj Kroupa (viola) a Štěpán Drtina (violoncello),
Klavír: Jana Holmanová
Harfa: Hedvika Mousa Bacha

Režie, libreto: Jiří Adámek
Hudba:: Martin Smolka
Scénografie: Ivana Kanhäuserová
Zvukový design: Jan Veselý
Světelný design: Jan Kalivoda, Ivana Kanhäuserová
Produkce: Maria Cavina (jedefrau.org)
Koprodukce: Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře

Premiéra: 27. 6. 2016, Alfred ve dvoře

Podpořili / poděkování: MOTUS, produkce divadla Alfred ve dvoře, hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, městská část Praha 7, Harmonie, HIS Voice, Radio 1 a Jedefrau.org.

Martin Smolka / skladatel
Martin Smolka vstoupil do české hudby zkraje osmdesátých let, kdy spolu s Miroslavem Pudlákem a později Petrem Kofroněm stál u zrodu souboru Agon. Ten se na přelomu 80. a 90. let stal nejvýznamnějším zprostředkovatelem repertoáru světové hudební avantgardy na naší scéně, na níž tehdy zcela dominovala oficiálně protežovaná domácí pseudomoderna. Na počátku Smolkovy skladatelské dráhy lze identifikovat vlivy postwebernismu, minimalismu, americké experimentální hudby a Polské školy. Počátkem devadesátých letech Smolku zajímaly bizarní nástrojové techniky a zdroje zvuku (velmi podladěné struny, staré gramofony, různé předměty v roli bicích nástrojů apod.). Smolka jich využíval ke stylizaci zvuků odpozorovaných z přírody či města, o některých skladbách z té doby hovoří jako o "zvukových fotografiích". Hudba Martina Smolky je uváděna především v zahraničí. Mezi objednavateli jeho skladeb nalezneme nejrenomovanější evropské ansámbly a festivaly. U nás je znám především díky opeře Nagano, za kterou obdržel cenu Alfréda Radoka. Od roku 2003 vyučuje skladbu na brněnské JAMU. Příležitostně se věnuje psaní filmové hudby. Vystudoval kompozici na Hudební fakultě AMU, význam však pro něho mělo především soukromé studium u Marka Kopelenta.
Za původní verzi této opery, uváděné pod titulem Sezname, otevři se!, získal spolu s Jiřím Adámkem Cenu divadelních novin 2014.

Jiří Adámek / libreto, režie
Jiří Adámek vystudoval režii na pražské DAMU, kde nyní působí jako pedagog. Vyvinul originální typ hudebního či „sonického“ divadla, ve kterém mísí hudebně komponovanou strukturu, stylizované herectví a zvláštní přístup k jazyku (fragmentarizaci či rytmizaci slov, hru s poloabstraktními shluky slabik a hlásek). Svůj specifický přístup k divadlu rozvíjí s divadelní skupinou Boca Loca Lab, kterou založil v roce 2007. U svých hudebně-divadelních projektů působí Adámek nejen jako režisér, ale i autor libreta popřípadě hudby. Má za sebou několik stáží ve Francii, je výrazně ovlivněný francouzským postmoderním théâtre musical. Získal různá mezinárodní ocenění, především za inscenace Tiká tiká politika (2006), Evropané (2008) či inscenace Z knihy džunglí pro divadlo Minor (2007).
Adámek vytváří zvukové kompozice ve spolupráci s Českým rozhlasem (Tiká tiká politika v rozhlasové verzi, Klikněte na video, Manželské minutky ad.).
Divadlu typu théâtre musical se teoreticky věnuje především ve své doktorské práci Théâtre musical / Divadlo poutané hudbou (vyd. NAMU, 2011). Publikoval řadu analytických článků o současném divadle (časopis Svět a divadlo).

Ivana Kanhäuserová / výprava
Ivana Kanhäuserová vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, obor Scénické techniky. Na pražské DAMU následně absolvovala katedru scénografie. Za studií spolupracovala například s Katharinou Schmitt (B.-M. Koltès: Západní přístav, 2004), Spitfire Company (Hlas Anny Frankové 2007), Jakubem Folvarčným (Ušima podzimu, 2008) či Veronikou Riedlbauchovou (Sarah Kane: Očištění/Depurados, 2010). V současné době spolupracuje především s Janem Nebeským, Jiřím Adámkem a Ivem Kristiánem Kubákem. Mimo scénografii se zabývá také designem a prostorovým řešením interiérů, je členkou ateliéru NaTebe.

Hedvika Mousa Bacha / harfa
Hedvika Mousa Bacha začala v deseti letech s hrou na harfu u své matky, profesorky Hany Müllerové-Jouzové. Je absolventkou Gymnázia Jana Nerudy s hudebním zaměřením (2004), Pražské konzervatoře (2006) a HAMU (2012) u doc. Jany Bouškové. Během svým studií se zúčastnila mistrovských kurzů u světoznámých harfistek I. Perrin a I. Moretti. V letech 2007-2008 byla na zahraniční stáži ve švýcarském Lausanne, kde studovala na Haute École de Musique u Chantal Mathieu. V roce 1999 zvítězila v soutěži „Hudba na gymnáziu“ a v roce 2002 získala cenu Anny Hostomské na festivalu mladých interpretů „Preludium“ v Šumperku.

Jana Holmanová / klavír
Jana Holmanová je absolventkou konzervatoře v Teplicích a AMU v Praze. S úspěchem se zúčastnila několika klavírních soutěží (mimo jiné 1. cena na North London Music Festival) a jako sólistka se představila s mnohými českými orchestry. Od roku 2000 je profesorkou Pražské konzervatoře. Významnou roli v jejích uměleckých aktivitách hraje komorní hudba. Je členkou klavírního tria ArteMiss, které pravidelně koncertuje v České republice i v zahraničí. Je rovněž vyhledávanou divadelní korepetitorkou - podílela se například na představení Kouzelné flétny v Dejvickém divadle a dlouhodobě spolupracuje s činohrou Národního divadla (Oidipus vladař, Sekretářky, Žebrácká opera, Kvartýr a další).


Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce
Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce vzniklo na půdě Akademie múzických umění v Praze. Kvartet pedagogicky zaštítil Jiří Panocha. Skladatel Bořkovec působil na HAMU jakožto profesor, významně ovlivnil řadu skladatelů následujících generací.
Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce se zaměřuje především na českou hudbu 20. a 21. století. Violista Matěj Kroupa je skladatelovým pravnukem. Hlavním cílem tělesa je propagovat neprávem opomíjené autory Bořkovcovy generace, ale i sloužit hudbě „nové“ a uvádět na koncertní pódia hudbu současných skladatelů.
Současnými členy kvarteta jsou Alexej Aslamas – housle, Ondřej Hás – housle, Matěj Kroupa – viola a Štěpán Drtina – violoncello.

Jan Mikušek / kontratenor
Jan Mikušek studoval hru na cimbál a dirigování na brněnské konzervatoři. V roce 1991 se stal dirigentem mužského pěveckého sboru Beseda ve Valašském Meziříčí a zároveň druhým dirigentem Českého filharmonického sboru Brno. Ve studiu dirigování pokračoval na pražské AMU. Od roku 2000 je dirigentem komorního sboru Vox Nymburgensis. Během studia se začal věnovat také zpěvu, nejprve u Marcina B.-Szczycińskeho, následně u Terezie Blumové. Pravidelně se účastnil mistrovských kurzů u Maria van Alteny. Věnuje se interpretaci tzv. staré hudby a novým českým operám. S Národním divadlem spolupracoval na opeře Martina Smolky Nagano, opeře Tomáše Hanzlíka Slzy Alexandra Velikého a v poslední době zejména se Soňou Červenou v operních dílech Aleše Březiny Zítra se bude... a Toufar.
Jan Mikušek je spoluzakladatelem Mezinárodního festivalu cimbálu ve Valašském Meziříčí. Jako aktivní hráč na tento nástroj uvedl premiéry řady nových skladeb Antonína Tučapského, Vladimíra Wimmera, Svatopluka Havelky, Jana Meisla či Michala Rataje.

Mluvci:

Vendula Holičková

Vendula Holičková je absolventkou herectví na Katedře alternativního a loutkového herectví DAMU v Praze. Působila v souboru Geisslers Hofkomedianten či v projektech režisérky Petry Tejnorové. Od roku 2008 je členkou souboru Boca Loca Lab. Věnuje se pohybovému divadlu ve všech formách, pravidelně účinkuje v Divadle Minor.

Bára Mišíková
Bára Mišíková absolvovala katedru pantomimy pražské HAMU. Působila v divadelním souboru Ty-já-tr, je členkou souboru Boca Loca Lab. V současné době se věnuje především vlastní autorské tvorbě v oblasti pohybového divadla.

Pavol Smolárik
Pavol Smolárik vystudoval herectví na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Je spoluzakladatelem Divadla Letí, skupiny Boca Loca Lab i kapely Fekete szeretlek (kontrabas, zpěv). Pravidelně působí v Divadle Minor. Na Nové scéně ND účinkuje v inscenacích J. Adámka (Po sametu) a P. Tejnorové (Láska a informace). V roce 2005 získal Cenu Sazky za alternativní počin roku. O dva roky později mu festival … příští vlna / next wave… udělil poctu Objev roku.

Daniel Šváb
Daniel Šváb dokončil DAMU v roce 1999 a téhož roku nastoupil do angažmá Studia Ypsilon, které stále trvá. Úzce spolupracuje s režiséry Jiřím Adámkem, Jiřím Havelkou a Braňo Holičkem. Je spoluzakládajícím členem skupiny Boca Loca Lab. Pravidelně spolupracuje s Divadlem Minor. Od roku 2004 je členem hudební skupiny Botafogo, kde hraje na kontrabas.

Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš Bludiště seznamů - foto: Michal Ureš